Salátové bary se v evropských školních jídelnách objevují už řadu let a postupně se staly běžnou součástí školního stravování. V Česku ale tento koncept zůstal dlouho spíše na okraji zájmu. Mnozí zaměstnanci školních jídelen měli obavy, že zavedení salátového baru by bylo příliš složité a finančně náročné. V prostředí, kde se denně stravují desítky, nebo dokonce stovky dětí, to nebyl zanedbatelný problém. Lidé se obávali, že organizace takového baru by mohla být logisticky náročná – od zajištění čerstvých surovin po udržení správné hygieny a pořádku. Dalším faktorem, který zpomaloval rozšíření tohoto nápadu, byly náklady na pořízení a provoz takového baru, což pro některé školy znamenalo značnou investici. Navzdory těmto obavám se ale našly školy, které se rozhodly tuto výzvu přijmout. Po zhodnocení všech pro a proti se rozhodly experimentovat a začaly salátové bary nabízet. V některých případech byly první kroky opatrné – například zavedení nabídky salátů jen několikrát týdně nebo v omezeném množství. Postupně se ale ukázalo, že poptávka po zdravých a čerstvých pokrmech je mezi žáky velká, což vedlo k rozšíření této možnosti i na dalších školách.
První kroky na Hanspaulce
Na začátku panovala nervozita – nikdo nevěděl, zda si děti budou zeleninu vůbec brát. Zájem ale příjemně překvapil. Nejprve jsme jen odhadovali, kolik zeleniny bude třeba a jaké druhy budou mít úspěch. Postupně jsme se naučili, co děti opravdu chtějí. Poté se ukázalo, že třeba rajčata nebo okurka patří k stálicím, zatímco jiná zelenina, mrkev nebo zelí zůstává stranou.
Aby nabídka nebyla stále stejná, objevují se i hotové saláty – například šopský, mrkvový s ananasem nebo zelný s koprem. V případě potřeby poslouží i mražená nebo sterilovaná zelenina. „Červená řepa je překvapivě hitem, ta má ve školních jídelnách svoje pevné místo už z dávných dob.
Jogurtový bar jako zpestření
Jednou za čtrnáct dní se salátový bar mění v bar jogurtový. Objednáváme velké balení bílého jogurtu, který se ochucuje různým mraženým ovocem, povidly, kakaem či čokoládou, vždy je k dispozici několik druhů. Děti mají možnost přidat si čerstvé ovoce, müsli nebo semínka. Jogurtový bar je vždy obrovským tahákem, děti si ho zamilovaly, navíc se nám takto smysluplně splňují mléčné produkty ve spotřebním koši.
Abychom mohli dětem nabídnout zeleninový bar, zvýšili jsme cenu obědů plošně o 3 Kč. Toto navýšení pokrývá dodatečné náklady spojené s jeho provozem. Jsme teprve na začátku a největší výzvou do budoucna bude udržet pestrost nabídky, hlavně v zimních měsících. Tehdy je čerstvá zelenina dražší, protože není v sezóně. Proto budeme muset častěji zařazovat i levnější suroviny, jako je zelí, kořenová zelenina a další dostupné alternativy. Naším cílem zůstává, aby děti měly možnost volby a zeleninový bar byl dlouhodobě udržitelný. Je ale možné, že v příštím školním roce bude nutné obědy znovu mírně zdražit.
Zavedení salátového baru do školní jídelny je jako přistání na Marsu – velká změna, která přináší spoustu výhod, ale i pár komplikací. Když se to ale povede, je to jako najít zlatou střední cestu mezi jablkem a mrkví. Děti si postupně zvykají na zdravější jídlo, začnou ochutnávat věci, které by normálně považovaly za „nejedlé“ (kdo by si vzal zelný salát, že jo?) a zároveň se učí, že zodpovědnost za to, co si na talíř naloží, není jen v rukou kuchařky, ale i v těch jejich. I když zatím nejsem úplně přesvědčený o tom, že samoobslužný salátový bar je ten správný směr pro každou školu, tahle změna se rozhodně povedla. Takže ano, trochu organizační magie a salátový bar může přinést děti k lepšímu vztahu ke stravování – a hlavně ke zdraví. Kdo by to řekl, že?
Často do dresinku využívám i olej ze sušených rajčat, také sušené či čerstvá rajčata lze však do dresinku rozmixovat, přikládám také foto.
