Tato prastará jednoletá popínavá luštěnina z čeledi bobovitých je známa mnoho let napříč všemi stravovacími styly. Nejstarší záznamy pochází z let okolo 7000 let př. n. l. z východního Středozemí, kde ho pěstovali převážně Řekové a Římané, kteří ho později přinesli do Velké Británie. Zde se stal velice populární, převážně u dam a dodnes na něj nedají v kuchyni dopustit.

Hrách nám přináší především důležitou vlákninu, ale také vitamíny skupiny D, minerální látky, jako je draslík, zinek, fosfor, hořčík a vápník. Dopomáhá při zácpě, zlepšuje vidění, růst svalů, růst buněk a vlasů a také se jeho pomocí organismus umí zbavit jedovatých látek.

V kuchyni se setkáváme s hrachem čerstvým v podobě sladkých zelených zrníček, které je nutno šetrně ošetřit tak, aby jejich barva zůstala čerstvě zelená (vaříme ho proto vždy jen pár minut). Dále je možné hrách zakoupit sušený jako luštěninu v podobě celých zrn. Ani půlený hrách není ojedinělý, na trhu je jak ve žluté, tak i zelené podobě. Jeho barva poukazuje na dobu sklizně, žlutá je více přezrálá a proschlá. Právě u hrachu se při jeho pěstování z důvodu většího výnosu velice často používá velké množství herbicidů s pesticidů, a proto je hodně důležité vybrat dobrý a věrohodný zdroj nákupu. Na trhu je nyní možné koupit hrách cukrový, který se dá konzumovat i s lusky, např. v Asijkých kořeněných směsích.

Dost často a rád si dávám hráškový krém s čerstvou mátou, estragonem nebo česnekem; hráškové pyré s česnekem může být výbornou lehkou přílohou či pomazánkou na tousty. Hodí se do rizot na bílém víně, do jarních zeleninových polévek s kedlubnou a bramborem, doplněných vločkami.  Dušený hrášek výborně funguje s uzeným tofu či tempehem, se smetanou ve spojení se špenátem nebo pečenou dýní, s těstovinami nebo nudlemi. Hrášek se také výborně hodí do rolád či závitků.